Co na podzim se Strakonickou loukou a jinými letničkovými výsevy?

Co teď na podzim se Strakonickou loukou a dalšími letničkovými výsevy? Vytrhat nebo nechat? A co udělat, aby to bylo příští rok stejně boží? 

Foto: směs Lednická radost, balení 20 gramů nebo 100 gramů (na 4-10 m2 nebo 20-50 m2) 

Letničky kvetou až do mrazů

Strakonická louka a další výsevy pokvetou až do mrazů. Zdobit je budou nejenom aktuální květy, ale je dost pravděpodobné, že při rozumném počasí ještě nakvetou nové. Z těch pozdějších se můžete těsit na afrikáty, třapatky nebo astry. Znovu se umí objevit květiny, které jste ve výsevech viděli jako první. Třeba gypsophila (jemné bílé květy), lnice (nízká růžová letnička), tařicovka (opět bílá) anebo chrpy.

Foto: Strakonická louka, balení 20 gramů nebo 100 gramů (na 4-10 m2 nebo 20-50 m2)  

Krása pro nás, užitek pro hmyz

Každý květ je s postupujícím podzimem velmi cenný. Hmyz v pozdějších částech roku obtížněji hledá potravu, a tak si každé příležitosti k hostině bude vážit. Vám zase projasní den nějaký ten zářivý měsíček nebo další letničky, keré se s padajícími teplotami popasují statečněji. Odolejte proto pokušení plochu "vyčistit" a nechat místo ní jen holou půdu. 

Hnědá masa po prvních mrazech

Až uhodí mráz, většinu letniček spálí. Tehdy má člověk nutkání všechnu tu hnědou hmotu vytrhat. Zkuste ale zabrzdit. Stébla jsou přes zimu užitečným obydlím pro hmyz a semínka poslouží ptákům jako dobrý zdroj potravy. Zmrzlá „loučka“ si možná nachystá i krásné jinovatkové představení. Když ledové krystalky obalí stébla, semeníky a zbytky okvětních plátků, je to neskutečná nádhera.

Foto: Červánková, směs letniček, balení 20 g nebo 100 g  (na 4-10 m2 nebo 20-50 m2)

Když se jaro přiblíží

Na jaře bude většina rostlin už ležet, povalí je sníh a vítr s deštěm. Pokud má na stejné ploše opět být Strakonická nebo jiný letničkový výsev, nemusíte s odstraněním mrtvých rostlin spěchat. Nechejte klidně rozložit, co se dá, v teplejším období už pro vás začnou pracovat žížaly.

Foto: směs Jedlá, balení 20 gramů nebo 100 gramů (na 4-10 m2 nebo 20-50 m2) 

Nespoléhejte na přesemenění

Člověk by si rád ušetřil námahu i peníze za osivo, ale moje zkušenosti říkají, že se přesemenění vyplácí jen částečně. Proč? Na začátku sezóny to bude vypadat všechno růžově, teda zeleně. Přesemeněné rostlinky vyklíčí fakt brzo, žádné čekání na květen, jak poroučí stará Konipásková. To je radosti! Pokvete to dřív a bez práce! Jenže… Při nízkých teplotách vyklíčí jen některé druhy (hlavně máky a chrpy). Rostlinky, které vyráží na svět později, tak nedostanou šanci, protože plochu pokryjí rychlejší druhy. Ano, semínka tam sice jsou od většiny druhů, ale jen některé si sáhnou na světlo, a tudíž vyrostou. Jakmile pak máky a chrpy odkvetou, plocha bude zoufale prázdná…

Foto: směs Pestrá kytice, letničky k řezu, balení 20 gramů nebo 100 gramů (na 10-20 m2 nebo 50-100 m2) 

Buďte stateční a zrušte všechno, co narostlo

Proto radím všechen ten nádherně bujný porost vykopat. Já vím, zní to strašně a člověku to trhá srdce, ale věřte, všechny chyby, o kterých píšu, jsem už udělala.  Pak se počká na konec mrazíků a seje se znovu. Vyset můžete originální osivo (mám skladem, kdy byl zájem) nebo semínka, která jste si nasbírali. Ale pamatujte, fakt tam nic z toho, co klíčí, nenechávejte. Zhluboka se nadechněte a buďte krutí, jinak to nejde.

Foto: směs Economy, balení 20 gramů nebo 100 gramů (na 4-10 m2 nebo 20-50 m2)

A fakt musím sít znovu?

Tak nějak tuším, že vás furt láká to přesemenění. Jasná věc, mě taky, dokud jsem si sama nenabila zahrádkářskou hubu. Pokud se pro něj stejně rozhodnete, mám pro vás jeden tip: udělejte nelítostný „prokop“ záhonu v polovině května. Tím zrušíte náskok rychle klíčících druhů a pro všechny rostliny nastavíte stejnou startovní čáru. O máky a chrpy nepřijdete, nebojte, v půdě je jejich semen až hanba. 

Ale pozor, za výsledek metody „prokopané přesemenění“ neručím. Originální osiva mají otestované poměry jednotlivých druhů, aby jeden neutlačoval druhý. Může se tedy stát, že u vás zvítězí ty drzé a na úkor druhové bohatosti si urvou větší než milou část plochy. To nevadí v době, kdy kvetou, ale ruší, až vzniknou hnědá místa, která už nic kvetoucího nepřekryje. Zároveň některé druhy nejsou v našich podmínkách schopné vyprodukovat životaschopná semínka, takže ty už v dalších letech na záhonu nenajdete. Anebo se to může povést, je to taková letničková loterie. :)

Foto: Strakonická louka, balení 20 gramů nebo 100 gramů (na 4-10 m2 nebo 20-50 m2) 

Kdy je dobré letničky na podzim vytrhat

Existuje jedna situace, v níž doporučuju vytrhat letničky už teď. A to je, pokud jste jimi doplňovali trvalkový záhon, který byl na jaře ještě řídký. V takovém případě je podzim ideální dobou, kdy letničky vytáhnout, zkouknout, jak se vede trvalkám, a případně je doplnit o další kusy nebo jarní cibuloviny. Přesně tak to dělám u Konipáska i na Prvorepublikové zahradě. Jestli mi chcete koukat pod ruce, přijďte 22.10. na workshop, kde si ukážeme, jak založit parádní trvalkový záhon, který vám bude dělat radost celý rok. Co jsem si pro vás připravila, najdete v podrobném programu. 

Těším se na vás! Alena od Konipáska

Trápí vás ohledně letničkových výsevů ještě něco? Napište do komentáře, ráda poradím. Alena od Konipáska