Proč nepoužívat rašelinu a jak ji nahradit?

Zhruba od sedmdesátých let se ví, že těžba rašeliny zásadním způsobem poškozuje životní prostředí. A přesto je pořád běžnou součástí všemožných substrátů. A pozor, nejen těch pro kyselomilné rostliny. Skvěle totiž váže vodu, proto ji zahrádkáři tak milují. Jak z toho ven? 

Co je rašelina?  

Rašelina vzniká velmi specifickým způsobem. Organický materiál (listí, dřevo, ale i mrtvoly zvířat nebo klidně lidí) se ve vlhkém, kyselém a studeném prostředí rozkládají velmi, velmi pomalu. Zatímco kompost je plný vzduchu (nebo by měl být), a proto se tvoří relativně rychle, rašeliny v málo okysličené mokřině vznikne jen něco mezi 1 mm a 1 cm ročně. I z tohoto důvodu se získává výhradně těžbou, nevyplatí se ji uměle vyrábět. 

Čím škodí těžba rašeliny?

Že těžba rašeliny ničí cenné biotopy, se moc neví, distributoři pytlů se substráty se tím nechlubí a osvěta pokulhává. Navíc bližší azalka na zahradě než nějaké brebery v Pobaltí, tak to prostě je. Rádi se ošetříme i tím, že přece ty dva pytle substrátu ročně tak hrozné nejsou. Jenže pozor, všechno se počítá a sčítá. 

Jelikož se biomasa v rašeliništi rozkládá svým líným způsobem, zakonzervovalo se v ní za desítky tisíc let obří množství uhlíku. I když rašeliniště pokrývají zhruba 3 % povrchu, zadržují zhruba čtvrtinu celosvětového uhlíku vázaného v půdě! Když ale do nich zasáhneme, dojde k odvodnění, dovnitř se dostane vzduch a rozběhne se uvolňování uhlíku. A to už se v podobě horka a celkově klimatické změny podepíše i na našich zahradách. Plus ty cenné biotopy, nezapomínejme. ;)

Rašelina v substrátech, a to nejen těch kyselých

Rašelinu najdeme v kdejakém substrátu. Dobře totiž váže vodu, a tak nám pomáhá snížit frekvenci zalévání pokojovek a balkonovek. Substráty s rašelinou si vylepšujeme půdu na zahradě a ty s kyselou reakcí sypeme pod borůvky a rododendrony. V substrátech s rašelinou taky většinou kupujeme kontejnerované rostliny, ať už na zahradu nebo domů. Je prostě všude. 

Celé používání rašeliny je tak trochu (nebo dost) na palici. Něco vytěžíme (a tím zničíme kus přírody), abychom s tím potom museli dělat ještě opičárny (uměle korigujeme její přirozeně kyselé pH) a pak to balené v plastu (ups) rozvážíme po světě (další ups). A přitom není vůbec problém se s trochou snahy a selského rozumu v drtivé většině případů rašeliny zbavit.

Jak nahradit rašelinu

Do substrátů pro běžné pěstování se rašelina přidává jako médium, co udrží vlhkost. Stejnou službu vám udělá kompost. Doma vyrobený, bez placení, skoro bez práce. Je až s podivem, jak málo lidí kompostuje. Že by je odrazovalo, jak správně kombinovat vrstvy? Jasně, prostřídané uhlíkaté a dusíkaté složky jsou vždycky lepší, ale já se řídím jednoduchým pravidlem: lepší blbý kompost, než žádný kompost. Takže hurá do toho.

Pak tu máme kategorii kyselomilných rostlin. Tam rašelinu obyčejným kompostem nenahradíme, pravděpodobně bude mít vyšší pH. Ale i tady je řešení: založit si kyselý kompost, kde budou piliny a větvičky jehličnanů nebo jejich nadrcená kůra. Ale co když máte jen jednou ročně vánoční stromeček? Koukněte, kdo v okolí prodává za pár korun piliny. Pokud máte králíky, použijte potom na dohnojení jejich bobky, měly by kyselou reakci podporovat. 

Chcete jít ještě dál? Ptejte se, čím v zahradnictví plní květináče

Za plundrování rašeliny může i touha kupovat kontejnerované rostliny. Právě zahradnictví a zahradní centra (a samozřejmě jejich dodavatelé) jsou obrovskými spotřebiteli této cenné hmoty. K výhodám jako zadržování vláhy se přidává i snížená transportní hmotnost, doprava přes půl světa je pak levnější. A o nižší cenu bohužel jde. 

Nicméně existují i zahradnictví, které se rašeliny zřekly. V roce 2023 jsme jedno takové obří navštívili v rámci zájezdu po německých přírodních zahradách. Substrát si tam sami míchají z vlastního kompostu. A nemusíme ani za hranice, česká Herba Grata, zahradnictví Jana Nussbauera, který úzce spolupracuje s Ferdinandem Lefflerem, produkuje všechny svoje trvalky bez špetky rašeliny. 

Variantou je taky pořizovat maximum rostlin v prostokořenném stavu. Jsme na to zvyklí u stromků, bobulovin a směle můžeme přidat i celou řadu trvalek. Ostatně jak myslíte, že Karel Čapek nakupoval pro svou zahradu? Ještě lepší, než je kupovat a nechávat si posílat, je sousedská družba. U ní odpadají rašelinové substráty i uhlíková stopa dopravy. A ještě utužíte vztahy. 

Návod na substrát bez rašeliny

Pulikace Substráty bez rašeliny, kterou vydala organizace Přírodní zahrada, doporučuje podle účelu následující poměry materiálů. Nebojte se zkoušet, co vám funguje. Pro mě je topka listovka, prostě kompost z pěkně odleželého listí. 

Výsevní a bylinkové substráty: 

1 díl zahradní zeminy, 1 díl křemičitého písku a 1 díl zralého kompostu

1 díl zahradní zeminy, 2 díly křemičitého písku a 2 díly zralého kompostu, 1 díl perlitu (cihlové drti)

Substrát pro nádobové a balkonové rostliny

1 díl zahradní zeminy, 1 díl křemičitého písku a 1 díl zralého kompostu

1 díl zahradní zeminy, 2 díly zralého kompostu, 2 díly cihlové drti

Poz.: jako příměs pelety z ovčí vlny apod., organické tekuté hnojivo a horninová moučka

Pokud přece jen potřebujete nějaký substrát koupit, vybírejte prosím ten, který jednoznačně deklaruje, že neobsahuje rašelinu. Z řetězců je seženete třeba v Lidlu, Hornbachu nebo v OBI.

Pomohl vám článek? To jsem ráda! Poděkovat mi za něj můžete třeba koupením virtuálního kafe na https://buymeacoffee.com/prvorepublikovazahrada nebo si něco vyberte na mém e-shopu. Přeju krásné dny nejen na zahradě! Alena