Množení rybízu řízkováním zvládne opravdu každý

Člověk nemusí být geniální pěstitel, aby si rozmnožil rybíz. Naopak je to disciplína i pro naprosté začátečníky. Stačí ostrý nůž, stimulátor růstu a klacík. Tak jdeme na to!

Ideální doba pro řízkování rybízu je září. Vyhlédněte si letoští vyzrálou větvičku, u ní je největší pravděpodobnost, že zakoření. Poznáte ji snadno, má světlejší a hladší kůru než ty z předchozích let. A co znamená vyzrátá? Není to prostě měkká zelená záležitost. Pokud nebudete řízky sázet hned, dejte si větvičky do kbelíčku s vodou. Jestli jdete na další kroky vzápětí, chvilku na vzduchu zvládnou.

Nastříhejte a odlistěte větvičky

Větvičky odlistěte, rostlina musí soustředit všechny síly do kořenění, ne do udržování listů, které by stejně s podzimem shodila. Já si ale pro jistotu nechávám jeden malý nahoře, pomáhá mi to uvidět, kam jsem rybíz píchla. Větvičky pan nastříhejte tak, aby měly cca 5 pupenů (oček). Když to u některých nevyjde přesně, žádné drama.

Řezem podpoříte zakořenění

Možná si odněkud pamatujete, že se má řízek seříznout do špičky. To udělejte, nic proti, odstraníte tak spodní část, která možná už lehce zaschla. Zakořenění ale zásadně podpoříte, když na spodní části odstraníte lehkým řezem po boku větvičky kůru (kuk na obrázek, blbě se to popisuje, a přitom na jeden pohled je to jasné). Tím vytvoříte větší plochu, z níž rostlina může pustit kořeny.

Stimulátor růstu: není povinný, ale doporučený

Rybíz je velmi životaschopná rostlina, a tak by se vám mohlo zadařit i bez stimulátoru. Já ho ale ráda používám, stojí pár kaček a za ten pocit (a výsledky) to stojí. Pokud ho zrovna nemáte doma, babská rada je smíchat med a skořici (ty by měly fungovat jako stimulace a desinfekce). Ve stimulátoru obalte řez.

Nejdřív jamka, pak teprve sázíme

A teď přichází na řadu klacík. Pokud byste zasunuli řízek do půdy rovnou, setřete si stimulátor. Proto nejprve píchněte klacíkem hluboko do půdy a do vzniklé prohlubně řízek vložte. Nad úrovní půdy nechejte dva pupeny. Upěchujte a pořádně zalejte. To platí i v případě, že je mokro. Důkladná zálivka se totiž postará i o to, aby půda k řízku dobře přilnula.

Na záhon nebo do skleníku? 

Venku se na podzim většinou nemusíte starat o udržování vlhkosti. Ve skleníku je zase tepleji, a tak mají řízky delší čas se ujmout. Já osobně se kloním k první variantě, protože se znám a vím, že nejsem schopná přes zimu hlídat skleník tak, aby mi řízky neuschly. Vy to ale můžete mít úplně obráceně, pak je kryté a chráněné místo lepší variantou. Na záhonech si místo s řízky ještě vyznačím vyšším kolíkem. To abych si je nezašlápla nebo přes ně něco v zahradnickém rauši nezasadila.

Přeju hodně zdaru a radosti! Alena od Konipáska