Z trávníku rozkvetlá plocha? Fotonávod, jak na to

Chcete proměnit trávník na rozkvetlou plochu? Poradím, jak založit letničkový výsev krok za krokem. Můžu zodpovědně říct, že když jsem to celé absolvovala poprvé, přísahala jsem, že už nikdy víc. Vidíte, už seju šestým rokem. Ono to prostě stojí za to!

Foto: Strakonická louka, balení 20 gramů nebo 100 gramů (na 4-10 m2 nebo 20-50 m2) 

Na začátku byl trávník

Takto to většinou začíná: zatravněná plocha. Pokud máte pěstěný trávník, dá se tušit, že bude půda nějak vyživovaná, drny rovnoměrné a taky líp odstranitelné. V případě klasické „trávy“ se duševně připravte na větší boj. Ale stojí to za to: zhubnete, vyrýsujete si svaly a všude to pokvete. Půdu si můžete připravit klidně mnohem dřív, než se seje. Semínka mohou přijít do země, až jste si jistí, že klíčící rostlinky nepomrznou. U nás v pošumaví je bodem zlomu polovina května (takzvaní zmrzlí).

Oblouček nebo obdélník?

Začnu vždycky vyznačením tvaru. Nepoužívám žádné značkovací spreje, stačí vysypat okraje pískem. Stejně dobře funguje provázek. Pak si odkopu okrajové linie. U Konipáska to chtělo krumpáč, půda je tam jílovitá a navíc plná kamení. Dobrá zpráva pro ostatní je, že na pěstěném trávníku se bude dát použít i motyka.

Uf, uf, teď to bude dřina

Teď je potřeba strhnout drny. Osekám krumpáčem nebo motykou obdélník cca 20*30 cm a ten strhnu v celku (pokud to jde). Na strašných půdách, co má Konipásek, to nejde, tam se jede kousek po kousku. Na Prvorepublikové zahradě je to pohoda.

Člověku se do toho nechce, ale koukněte na tu parádu. Každé kopnutí stojí za to.

Foto: Strakonická louka, balení 20 gramů nebo 100 gramů (na 4-10 m2 nebo 20-50 m2) 

Půdu neodvážejte

A tady je stav po odkopání drnů. Nevyhazuju je (teda ne hned). Pokud je mokro, nechám půdu mezi kořínky vyschnout, aby se dala vyklepat. Nepřipravím se tak o ni.

Z drnů bude užitek

Drny zbavené zeminy jdou kořínky nahoru na kompost, časem se hezky rozloží. Využít je taky můžete na pěstování brambor. Prostě bramboru položíte na zem a zaskládáte drny (opět kořínky nahoru). Na konci sezóny máte slušnou úrodu a ještě pěknou novou zeminu.

Hnojím přírodně

Když je půda chudá jako ta naše, musíme ji vylepšit. Nepodlehněte ale nutkání hnojit tam, kde to není potřeba. Letničky sice mají rády výživu, ale všeho moc škodí. Pokud by byla půda přehnojená, budou mít tendenci se vytahovat do výšku, zelená hmota bude na úkor kvetení. Vysoký porost má taky větší tendenci k polehání.

Nejlepší je kompost nebo hnůj

Řešením pro opravdu chudé půdy je kompost. Je to nejpřirozenější hnojení, vracíme zahradě to, co z ní vzešlo. Hnůj je taky bezva, jen si pohlídejte, aby byl dobře odležený. Jinak by totiž mohl letničky spálit. Tipy na umělá hnojiva nemám, vůbec je nepoužívám, a tak jim nerozumím. Kompost nebo hnůj navrstvěte po celé ploše a promíchejte se zeminou. Opět uhrabte, aby na budoucí „loučce“ nebyly hrubé části kompostu.

A jdeme konečně set

Teď je teprve čas otevřít sáček s osivem. Všechny druhy se sejí stejně, takže nezáleží na tom, jestli jste zvolili Strakonickou louku nebo kteroukoli z dalších letničkových výsevů. Hustota výsevu je 2 - 5 gramů na metr čtvereční. Pozor, jediná výjimka je směs Pestrá kytice, u ní se dávají jen 1 - 2 gramy.

Foto: Strakonická louka, balení 20 gramů nebo 100 gramů (na 4-10 m2 nebo 20-50 m2) 

Písek je velký pomocník

Osivo si promíchejte s pískem. Na fotce je bílý z bazénové filtrace, ale stejně dobře zafunguje obyčejný, co znáte z píškoviště. Použití písku má  hned dva důvody. Za prvé: zvětšíte si objem směsi (je superčistá, pouze semínka, žádný balast, takže můžete být překvapení, jak malý sáček je). Díky tomu se vám bude osivo lépe rozhazovat. Za druhé: písek vám ukáže, kde už na ploše osivo máte. Vyséváme „naširoko“: naberte si do dlaně směs semen a písku a rozhoďte je do oblouku. Pokračujte, dokud nepokryjete celý plac.

V hlavní roli hrábě

Pak přijdou na řadu zase hrábě. Jimi zasekejte osivo do hlíny. I když má každý druh trochu jinou potřebu hloubky výsevu, hrábě vám to tak nějak "zprůměrují". 

Teď se může dupat

Nakonec uválejte nebo pošlapte. Pokud nemá pršet, plochu zalejte a udržujte vlhkou, dokud rostliny viditelně nevyklíčí. V tomto období jsou nejzranitelnější, proto se lepší mít u letničkové loučky zdroj vody, abyste případně kompenzovali výpadek deště.

První pletí v 10 cm

Když má letničková plocha asi 10 centimetrů, je ideální doba ji vyplet. Moje zkušenost říká: trhejte jen to, o čem spolehlivě víte, že je plevel. Mluvím z vlastní zkušenosti, takhle jsem se v prvním roce zbavila cínií.  Nelekejte se, že po zásahu bude porost polehlý, poválený. Rostliny se rychle zvednou a zapojí.

První odměna za šest týdnů

Zhruba za šest týdnů od výsevu začíná porost kvést.

Foto: Strakonická louka, balení 20 gramů nebo 100 gramů (na 4-10 m2 nebo 20-50 m2) 

Druhy přibývají každým dnem

S každým dnem a týdnem přibude další druh. Tady 8 týdnů od vysetí.

Foto: Strakonická louka, balení 20 gramů nebo 100 gramů (na 4-10 m2 nebo 20-50 m2) 

V plném květu až do mrazů

No a pak už to jede až do hlubokého podzimu. Jen se pokochejte. 

Foto: Strakonická louka, balení 20 gramů nebo 100 gramů (na 4-10 m2 nebo 20-50 m2) 

Kde osivo koupíte?

Na fotkách je Strakonická louka, v nabídce mám ale i další druhy letničkových výsevů. Pro všechny platí stejný návod. Tak hurá do toho a ať vám to kvete!

Foto: Strakonická louka, balení 20 gramů nebo 100 gramů (na 4-10 m2 nebo 20-50 m2)