Co na jaře s loňskou Strakonickou loukou nebo jiným letničkovým výsevem?

Vloni to byla paráda, po zimě se ale válí po zemi jen spleť uschlých stonků. Co udělat, aby to vypadalo stejně skvěle jako minulou sezónu? Připravte si kolečko, motyku a nelítostné srdce. Jde se na to!

Foto: Strakonická louka, balení 20 gramů nebo 100 gramů (na 4-10 m2 nebo 20-50 m2) 

Přesemenění je lákavé, ale výsledek nemilý

Zkušenosti mě přesvědčily, že je nejlepší sít každý rok znovu. Jistě, člověka to láká ušetřit si nějakou tu práci (a peníze), ale výsledek by už nebyl tak „nadupaný“. To víte, že jsem to taky zkusila. Přesemeněné rostliny vypadaly dobře někdy do července, takže jsem si medila, jak jsem na to vyzrála. Jenomže pak uschly a chyběly nástupnické druhy, které by zajistily kvetení až do mrazů. Zbyla mi jen skoro holá plocha, kde se postupem času rozmohl plevel.

Foto: Strakonická louka, balení 20 gramů nebo 100 gramů (na 4-10 m2 nebo 20-50 m2) 

Těžké už to bylo. Teď stačí výrazně míň

Dobrá zpráva je, že s každým dalším rokem je příprava na setí snazší a snazší. Alespoň u mě totiž odpadá náročné strhávání drnů a kypření nenakypřitelného jílu s šutrákama a bordelem. Půda je vlastně připravená z loňska, jen potřebuje malounko „přepudrovat nos“.

Foto: Červánková, směs letniček, balení 20 g nebo 100 g  (na 4-10 m2 nebo 20-50 m2)

Staré pryč, ať je místo na nové

Nejprve odstraním starý porost. To dělám někdy v březnu, ne dřív, aby ve stéblech mohl zimovat hmyz a ptáci si zobali semínka. Suchou hmotu nikdy nepálím. Mám hrůzu z představy, že upeču nějakého toho broučka. Prostě to hodím na kompost a příroda se postará. Hromada může vypadat strašidelně velká, ale věřte, že za nějaký ten týden slehne na pár centimetrů.

Foto: směs Pestrá kytice, letničky k řezu, balení 20 gramů nebo 100 gramů (na 10-20 m2 nebo 50-100 m2) 

Komu se nelení, tomu se plevel nezelení

Pokud patříte k akčnějším typům, můžete hned plochu okopat. Rašící plevel zarazíte v počátku a nebudete o měsíc později bojovat se silným porostem. Každá okopávka navíc snižuje množství nežádoucích vetřelců, a tak si usnadníte pletí, až vám letničkový výsev poroste.

Foto: směs Pestrá kytice, letničky k řezu, balení 20 gramů nebo 100 gramů (na 10-20 m2 nebo 50-100 m2) 

Zahradník pohodář pak odpočívá

Pokud jste spíš relaxovaný zahradník, klidně nechejte plochu ležet, jak je. I to je užitečné. Začnou totiž klíčit nejenom plevele, ale i letničky. Je to logické, plocha je plná jejich semen. Můžete je pozorovat a vybrané si případně přepíchnout jinam. Protože tady do budoucna zůstat rozhodně nemůžou.

Foto: směs Lednická radost, balení 20 gramů nebo 100 gramů (na 4-10 m2 nebo 20-50 m2) 

Jste-li měkkosrdcatí, přesaďte vybrané rostliny

Přichází doba setí, u nás tak polovina května. A s ním i test, jestli máte dostatečně otrlé srdce. Teď je totiž potřeba všechno, ale fakt všechno, co na ploše je, vykopat a vyhodit. Ano, i ty nádherně bující máky. Jistě, i ty chrpy. Měsíčky? Nepochybně! Pokud totiž uděláte kompromis a nějakou tu vzrostlou letničku na místě necháte, bude si oproti nově vysetým mláďátkům uzurpovat mnohem víc slunce, vláhy a prostoru a nedovolí jim růst. Pamatujte, všechno musí pryč.

Foto: Červánková, směs letniček, balení 20 g nebo 100 g  (na 4-10 m2 nebo 20-50 m2)

Finální prokopnutí 

Potom plochu na letničkový výsev naposled pořádně okopejte. Případné hroudy rozbijte a vyhrabejte šutry, staré zapalovače nebo konzervy (takové zahradní poklady nacházím i po letech, co u Konipáska hospodařím).

Foto: směs Jedlá, balení 20 gramů nebo 100 gramů (na 4-10 m2 nebo 20-50 m2) 

Pak už zasejte stejně jako vloni a zalejte. Na letošní krásu je zaděláno. Ať se vám daří!